Proč lidé chtějí „vlastnit“ jiné lidi?

Pojem vlastnit je mi celkem nepříjemný, avšak bohužel čím častěji to slýchávám tím více to tu musím použít a nenapadá mě jiný vhodnější termín, pro toto pojetí.

Vlastnit můžeme ve své podstatě něco, věci, nemovitosti a zjednodušeně řečeno neživé věci.

Z duchovního hlediska nevlastníme zde nic, jelikož nic z toho, co je zde na Zemi není naše, ale je jen vypůjčené – viz ty zmíněné věci, nemovitosti a neživé věci.

Obe hlediska se shodují v tom, že nemůžeme vlastnit lidi. Nelze.

Můžete být sice něčí rodič, partner, manžel, snoubenec, opatrovník, zmocněnec a tak dále, avšak nikdy nemůžete vlastnit člověka. I když budete mít něčí příjmení, biologické vazby, či finanční „závislost“ na někom, tak to není nic, co by dokazovalo, že někomu patříte a že Vás někdo vlastní. Prostě takový nesmysl jako někoho vlastnit neexistuje a není to možné. Nemůžete porušit ničí svobodnou volbu.

A i když jsou tu někteří lidé, kteří mají majetnické sklony a mají tendenci si lidi podmiňovat dle svého vkusu a předělávat si je k obrazu svému, anebo si vynucovat jejich 100 procentní pozornost, tak sice ano, i když si tohle vše vynutíte, tak nikdy člověka  vlastnit nemůžete.

I když ten člověk je Vám plně oddán, věří Vám každé slovo a poslouchá Vás na slovo tak ani toto není nic, co by dokazovalo, že Vám ten člověk patří. Vše je totiž dobrovolné a každý má svobodnou volbu, o to možná hezčí to je a já jsem názoru, že ano je to hezčí.

Dříve si lidi mysleli, že sňatek symbolizuje to, že ten druhý k Vám neodmyslitelně patří a že se vlastníte navzájem a proto bylo tolik nevydařených manželství co se citové stránky týče, jelikož ti lidé se neuměli milovat, ale jen se chtěli vlastnit a vlastnit je opakem lásky.

Láska jako taková je svobodná, dobrovolná, léčivá, milující a přijímá.

Vlastnění a pocit vlastnit je příznakem neukojitelného ega.

Lidé, kteří chtějí vlastnit a prahnou po tom mít na druhým moc jednají egem, ukojí tak svoje ego na úkor jiného člověka, tím si vlastně pomyslně „zvyšují sebevědomí“, avšak sebevědomí si nezvyšují, jelikož kdyby měli ti lidé sebevědomě jednat tak nepípnou, ale jediné co si zvyšují na těch lidech je právě to EGO.

Rozdílem mezi zvyšováním si zdravého sebevědomí a ega je v tom, že sebevědomí si zvyšuje pro sebe a nepotřebujete k tomu jiné lidi. Tím, že si zvýšíte sebevědomě se zaměříte pouze na sebe a svůj život, umíte ocenit sami sebe, své přednosti, schopnosti, aktivity a životní tempo a to, kam v životě směřujete. Nemáte potřebu se s nikým poměřovat a když už tak jen sami se sebou a se svou minulostí. Nepotřebujete nikoho shazovat, ovlivňovat, podceňovat, či někomu konkurovat, jelikož Vy sami se máte rádi. A ani nepotřebujete nikoho vlastnit, jelikož víte jaké to je, když někdo by chtěl vlastnit Vás, anebo prostě jen chápete podstatu života toho, že nic a nikdo nám zde nepatří a že vlastnit někoho není láska.

Dobře, když už je vše objasněno a víme, že nic a nikdo nám zde nepatří a že to vlastnění nemá s láskou nic společného, tak proč vlastně lidé chtějí vlastnit? Proč vůbec něco takového chtějí?

Důvod je převážně ten, že sami mají ze sebe nějaký komplex, strach ze samoty, strach z opuštění, podvodu, nevěry, či samo o sobě hodně nízké sebevědomí, které si právě myslí, že si naženou tím, že se budou majetnicky chovat.

Probíhá to obvykle tak, že si vyhlídnou objekt svého zájmu a udržují s ním kontakt, přátelství, či vztah. Toho člověka si však vyhraní a čím déle takový vztah, kontakt, přátelství trvá tím víc si dožadují pozornosti a tím víc času s tím člověkem chtějí trávit.

Ať už viditelně, či neviditelně svými častými upozorňováním na sebe a častým kontaktováním tak toho člověka si odstřihávají jen pro sebe a to jejich egu dělá dobře. Avšak jakmile by ten člověk měl být jinde než s nimi, nebo se bavit s někým jiným, nebo upřednostnit na chvíli někoho jiného tak je hned zle a „pomyslné sebevědomí“ tomu člověku klesne a cítí se ještě víc mizerně než toho člověka vůbec spoznal.

A proto se takový člověk začne chovat o to intenzivněji a začne tomu svému vyvolenému objektu zájmu být vyloženě za „zadkem“ na každém kroku, kontrolování, zájem co dělá a v jakou dobu dělá, s kým se baví, vyptávání se na to, co s každým řeší a o čem se s lidmi baví.

Může to samozřejmě začít nevinnými narážkami typu „Nu, tak jim prostě řekni, že nemáš čas, že budeš se mnou.“ „Musí si zvyknout ti tví přátelé, že od teď už trávíš čas jen se mnou.“ oboje pronesené naprosto rázným dojmem a bez náznaku nějaké empatie vůči tomu druhému a bez náznaku nějakého zájmu, či zeptání, jak to vlastně ten druhý chce.

Takový člověk, který se takto chová i hodně závidí každému kdo s tím vyvoleným tráví volný čas i pracovní čas a žárlí na všechny lidi se kterými se zná, jelikož trpí neustálou paranoiou, že ostatní lidé toho člověka též chtějí vlastnit a že o něj může přijít.

Což je dost silný stres a panika pro toho člověka, však pokud sám si to člověk tento problém nepřizná a nezačne se sebou něco dělat tak to bude jen a jen gradovat a bude to pokračovat do té doby, dokud si to ten vyvolený objekt zájmu nechá líbit a jak moc si do svojeho života nechá zasahovat, anebo úplně rezignuje na svůj život a opravdu to vše dá jen tomu jednomu člověku. Avšak to už je pak úplná asociace, která není dobrá ani pro jednoho tak pro druhého.

Lidi obecně, když vidí a znají člověka, který je atraktivní, zajímavý, přínosný a společensky známý tak mají tendenci se mu vlichocovat a vnucovat se mu, či upoutávat na sebe pozornost, jen aby se jich všimnul, jelikož ví, že ten člověk ve společnosti „něco znamená“ a tak je pro ně pocta na sebe aspoň upoutat a snažně si ukořistit nějakou tu pozornost, slovo, větu, zájem a klidně i přátelství. Jelikož v logice lidí to zní takto – pokud ukořistím takového super, atraktivního, chytrého a společensky známého člověka, tak to proslaví i mě a já tu budu brán/a za toho největšího borce/borku a všichni budou koukat, že zrovna já jsem si získal/a přízeň této osobnosti.

Asi tak to funguje a leccos to vysvětluje. Proto u celebrit jsou jejich fanoušci leckdy tak posedlí, že přeskakují zábrany na koncertech, či se snaží co nejblíže dostat pódiu, jelikož doufají, že zrovna tam potkají a osloví tu/toho svoji/svého vyvolenou/vyvoleného.

Jak se stavíte k tomuto tématu? Jste majetničtí?

 

Zdroj obrázku: WIKIHOW. Wikihow [online]. [cit. 21.4.2017]. Dostupný na WWW: http://cs.wikihow.com/Jak-poznat-manipulativn%C3%AD-vztah

O SML

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

1 komentar v Proč lidé chtějí „vlastnit“ jiné lidi?

  1. […] Proč lidé chtějí vlastnit jiné lidi, Jak žárlivost graduji a […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Optimization WordPress Plugins & Solutions by W3 EDGE