O úletech, aneb proč ulítáváme od stereotypů a zvyků

Úlet, každý tomu říká nějak, každý to nazve tak jak uzná za vhodné, aby omluvil své neuvážené chování.

Zpočátku to začne tak nevinně, jen se chcete nechat unést od stereotypu, chcete se pobavit, zažít něco jiného, uvolnit napětí ze stereotypního života, necháte se své ze svého přesvědčení, ze svého slibu, který jste dali, že odoláte a že to nepřeženete.

Nu, ale v tu ránu, jakoby všechno sebezapření bylo zbytečné. Prostě sejdete z cesty, užíváte si ten slastný pocit rebelie, který pociťujete, byť na chvilku. Cítíte se tak volní, že můžete v tu chvíli být sami sebou, že jste udělali něco, co byste dělat neměli, něco po čem jste toužili to udělat, něco co byste za „normálního“ dne neudělali. Ten pocit, kdy se cítíte odvázaní a svým způsobem záříte. Je to skvělý pocit, avšak pomíjivý.

1465971_kocka

Tak jako vše jednou končí a i Vy se probudíte z toho úletu do ranního a běžného dne a do té reality, kterou žijete. Vystřízlivíte a opět se vrátíte do života, který jste žili doposud. Takový úlet je, je sice slastný, rebelský, šťavnatý, chutný, uspokojivý, odvážný, sebejistý, chutný, avšak pomíjivý a dočasný.

Úlet může být odvázaný čin, který byste běžně neudělali, může to být i to, že se opijete nad rámec svého zdraví, že máte náhodný sex s neznámým člověkem, že se zdrogujete až tak, že o sobě nevíte. Anebo cokoliv co Vám tento popis připomíná, já jen napsala možné příklady, které mi v tuto chvíli přišly na mysl.

Velice snadno lze si na tyto činy – úlety vybudovat závislost a to tím, že je budete chtít stále víc a častěji opakovat, protože budete chtít zažívat ten slastný pocit znovu a znovu. V těchto úletech se dá snadno utopit pocit vlastního neštěstí, deprese a všechny starosti, které Vás mohou tížit. Však z každého úletu, či takového neuváženého činu člověk vystřízliví do reality a ten člověk se „probudí“ ještě nešťastnější než předtím. Tímto tempem opakováním úletů si velice snadno vypěstujete tzv. vnitřní citové prázdno. A časem přijdete na to, že už Vás nic nedokáže uspokojit.

I ty úlety časem nebudete prožívat tak jako na počátku, budete je buď opakovat a násobit dávky a o to horší bude vystřízlivění. Je to cesta k sebezničení a sebedestrukci. Protože pokud něco nazvete úlet mělo by to také tím probuzením skončit, pokud v nich budete pokračovat snadno se vybuduje závislost.

Závislostí člověk utíká sám od sebe a od svých problémů, které v životě má, nebo problémy které má sám v sobě.

Ano, mohu to jen potvrdit.

Nebudu příliš detailně popisovat jakou přesnou zkušenost s tím mám, ale je to jedna z variant, kterou jsem zde uvedla.

Je to opravdu cesta k sebezničení, především ničíte sami sebe postupně zevnitř. Zničíte si sebeúctu, sebevědomí, připravíte se o radost ze života o štěstí, které jste dříve v životě cítili.

To co cítíte při úletu, když se odvážete, to není štěstí, to je jen chvilková euforie. Štěstí jako takové je stav mysli a ten je trvalý. Úlet není štěstí, je to jen chvilka slasti pomíjivá.

Ze sebevědomého, šťastného člověka to dokáže udělat naprostou trosku, jak sociálně, vztahově, kariérně, finančně, nu jakkoliv si to dokážete představit.

Co Vám to dá? Zkušenost a lekci a to velkou. Dá Vám to náhled do života, proč je dobré nic a nikoho neodsuzovat, jelikož tak poznáte jak velice snadná cesta k tomu vede, ale není to cesta ke štěstí.

Nezapomínejte také jednu věc, těmito opakovanými činy se můžete připravit o přátele, rodinu, své drahé polovičky a i některé své blízké přátele.

Upřímně, když uletíte jednou, či jen občas samozřejmě, že se nic moc nestane, možná tak budete na sebe naštvaní, že jste se nechali zlákat, anebo naopak se budete cítit nabuzeně, že jste si užili, ale nezničí Vás to.

Však když toto zvolíte jako životní tempo, či to budete opakovat tyto činy – úlety, můžete přijít o toho, kdo je Vám milý a je Vám blízký. Pamatujte na to a buďte vděční za ty lidi, kteří jsou tu s Vámi v dobrém i zlém.

Vím o tom své, tak jako ostatní lidé na tomto světě ♥. Kdo to zažil, jistě ví, co tím chci říct.

Musím poznamenat, ano, nechala jsem se v životě zlákat činem zvaný úlet a nebylo to v životě jednou, bohužel se to stalo mé životní tempo. Myslela jsem, že tak najdu cestu životní, duchovní cestu a cestu za štěstím. Ale spíše mi to vzalo psychickou odolnost a sílu do života. Dalo mi to velkou lekci, nadhled neodsuzovat nikoho a schopnost lidi milovat individuálně tací jací jsou. Nebát se, jít i do toho, co se Vám nechce, bavit se i s lidmi se kterými byste se normálně nebavili, dalo mi to lekci, abych nikoho neodsuzovala.

Děkuji za tuto lekci a děkuji všem, kteří zůstali při mě věrni, zrovna v době, kdy jsem to nejvíce potřebovala. Protože je velice smutným a zničujícím faktem to, že v tu dobu, kdy je Vám nejhůře a chcete s tím svým životním tempem úletů něco dělat tak zrovna v tu chvíli lidi od kterých byste to nečekali tak dostanete ještě zlákání k dalšímu úletu, anebo dostanete lekci tím, že zůstanete sami napospas čekající na zázrak. Avšak víte, že nikdo nepřijde a Vy se o sebe musíte postarat sami a postaráte, protože vždy máte i nějakou tu špetku sílu na to, abyste se zvedli ze špinavé země vzhůru k nebesům a obrátili svůj zrak k nebesům a lepším zítřkům.

S úlety opatrně, myslete na následky svých činů.

 

Zdroj obrázku: BARTÍK, Radim. abc [online]. [cit. 23.9.2015]. Dostupný na WWW: http://www.abicko.cz/clanek/video/13192/ulet-kocky-skacou-s-padakem.html

O SML

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

2 komentáře O úletech, aneb proč ulítáváme od stereotypů a zvyků

  1. […] problém je ve Vás. Docela často se tento pocit u lidí řeší různými závislostmi a úlety O úletech, aneb proč ulítáváme od stereotypu. Celkem dobře se to tím řeší, ale jen dočasně, trvalé řešení to není. Protože to ty […]

  2. […] Co jsou úlety, jsem již představila dříve v článku. […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Optimization WordPress Plugins & Solutions by W3 EDGE