Fluktuanti a jejich výhody v životě

Většina lidí ve svém životě chce najít takovou práci, či dělat takovou práci, která je bude bavit i živit zároveň.

Někdo svou práci najde hned, někdo po několika pokusech v jiných pracích a někdo ji hledá celý život, anebo někdo hledá a hledá a vlastně ani neví, která ta práce to je.

Jsou lidé, kteří zůstávají v práci, kterou nenávidí, pro peníze, které se jim zdají nízké, však jejich strach, dluhy, či závazky jim nedovolují vstoupit dobrovolně do nejistoty tím, že by si hledali novou práci, či začali dělat práci dle sebe.

Rozumím tomu a beru to úplně bez předsudků. Jsme lidé a každý to nějak cítíme.

Je to však paradox, činnost ve které budeme po školních letech trávit většinu času ze dne se nám některým stává něčím, co nenávidíme, kde nás to štve a jsme tam pro něco, co nám přijde jako nedostatečná motivace. Tam, kde jsme většinu času z každodenního plánu tak zrovna tam bychom měli být rádi, anebo alespoň neutrálně se tam cítili když už tedy. Jelikož, když to, kde pracujeme nenávidíme tak jsme pak věčně naštvaní, nešťastní a negativní a to se pak odráží na naší náladě, názorech a postojích k životu a celkově k tomu, jak pak vyzařujeme.

Každého věc, když si to tak řekneme, nikoho nesoudím, každého volba. Dnes se chci zaměřit na lidi, kteří tu obavu ze změny zaměstnání nemají, ba naopak líbí se jim to vzrušení z nové práce a z toho, že mohou zaměstnání střídat. Vlastně tací lidé nikde nechtějí zakotvit, nechtějí být někde uvázaní smlouvou, či dobrý slovem, prostě až se zvednou tak odejdou a jdou dál.

Ať už jen z té pracovní pozice, anebo z práce do práce.

Tací lidé jsou chápani ze začátku, když jsou tací lidé po škole tak se obecně říká a radí, že by si měli vyzkoušet víc prací, však společnost to toleruje jen do té doby, než ten člověk se nějak usadí, či začne si budovat vlastní bydlení a rodinu, pak k tomu již nakloněna společnost není a nepsaným pravidlem Vás pak nutí zůstat i v zaměstnání, které se Vám příčí a které prostě Vám nesedlo, jen proto, že máte nějaké závazky. Ano, společnost a lidé Vám radí, ať tam či onam zůstanete, avšak oni tam za Vás chodit nebudou a oni to tam nebudou snášet za Vás a nehledě na to jinou práci Vám také neseženou, jen Vám do toho budou mluvit a pokud to neuděláte tak, jak chtějí tak Vás budou pomlouvat za to. Za to, že máte odvahu odejít z práce, která Vám nesedí.

Fluktuanty vůbec neodsuzuji, jelikož jsem jedním z nich a beru to tak, že to jsou odvážní lidé v tom smyslu, že se nebojí jít dál a hledat dál práci, že se nespokojí jen tak s něčím a prostě nechtějí svůj život zahodit do zaměstnání, či práce, která prostě silně nevyhovuje, či je těžká, náročná. Protože ruku na srdce, každý nemůže dělat úplně všechno, co se práce týče.

Fluktuanti na společnost kašlou a dělají si to dle sebe, mají tu odvahu, možná někdy nerozvážnost, ale mají to v sobě prostě odejít, když se jim to tam nelíbí, když to nevyhovuje a nebojí se další změny. To je velká výhoda od většiny lidí, kteří se bojí z práce odejít, jen z toho, že by to buď finančně neutáhli, anebo jen ze strachu, že by nic jiného nesehnali.

Fluktuant sice nemá to, co má někdo v práci, kde zůstane.

Fluktuant prostě asi nezažije v té stejné práci:

  • povýšení
  • trvalé přátelské vztahy na pracovišti
  • prémie
  • to, že bude někoho zaškolovat
  • to že tam bude nejdlouhodoběji pracovitým článkem

Fluktuant, ale zažije v práci to:

  • že se mu bude věnovat ze začátku pozornost
  • bude zaučován
  • bude středem pozornosti, společnosti a zájmu
  • lidé se ho budou vyptávat na to jak žije a jak se dostal k takovéto práci
  • to že si vyzkouší více prací a může tak vyprávět lidem, kde to jaké bylo
  • pozná další nové a nové lidi a může tak vytvořit nové přátele

Fluktuant může znát spousty lidí, jelikož si z prací může vytvořit síť kontaktů, které pak může využít ve svůj prospěch v životě a nemusí tak stereotypně v práci snášet jednoho hlupáka se kterým se nemůže snést.

Sice bude stále podstupovat pojem „první den v nové práci“, může si často připadat jako hlupák, který se stále učí jen něco nového v nové práci, to že se musí každého na vše ptát a to, že ve své podstatě se v ničem hlouběji nevyzná, jen povrchově.

Může se cítit zahlcen novými informace z různých prací. Vysvětluje pak, proč zas odešel z té a té práce a proč si smlouvu neprodloužil a proč vlastně, když už mohl mít práci a byl tam zaučen, to však fluktuantovi nevysvětlíte, on neocení pro Vás dobrou práci do té doby dokud sám nebude vědět co přesně chce.

Dokud sám si vlastními chybami nevyselektuje to, co chce a nechce a toho právě dosahuje tím, že zkouší víc a víc prací, možná to zní hazardně, ale ten člověk to jinak nepochopí.

Fluktuanti jsou právě nejčastěji lidé, kteří nemají nějakou konkrétní představu o své práci, protože neví a tak potřebují nevyhraněně si vyzkoušet toho více, aby poznali co ano a co ne.

Stejně tak, jako člověk ve vztazích musí zkusit leckdy víc vztahů, než najde tu pravou drahou polovičku, tak stejně tak to takový člověk může mít ohledně práce, zkusí toho více a pak až ví, co je to top, správné a výborně vyhovující.

Fluktuanta prostě neudržíte na zadku v jedné práci, bude přelétavý nestálý a třeba bude i za prací cestovat, jelikož takový člověk to tak cítí a je ochotný to pro změnu práce udělat.

Co si o fluktuantech myslíte Vy? Odsuzujete? Či naopak chápete?

 

Zdroj obrázku: STEINBACHOVÁ, Kamila. čtidoma.cz [online]. [cit. 31.3.2017]. Dostupný na WWW: http://www.ctidoma.cz/kariera/ohrozuji-fluktuanti-ceske-firmy-nebo-si-zamestnanci-zacali-lepe-uvedomovat-vlastni-hodnotu

O SML

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Optimization WordPress Plugins & Solutions by W3 EDGE